Entlebuch, salašnický pes, štěňata, chovatelská stanice, z Lesní zahrady, Barnie, Aisha, Stoklasa, Stoklasová, Stoklasovi


Plemeno
Entlebuchský salašnický pes je se svou výškou 42-52 cm a váhou 20-32 kg nejmenším zástupcem švýcarských salašnických psů. Je velmi temperamentní, sebejistý a nebojácný. Vůči osobám, které zná, je dobromyslný a přítulný, vůči cizím lehce nedůvěřivý - je dobrý hlídač. Je veselý a učenlivý. Kratší srst černé barvy s pálením a bílými znaky nevyžaduje koupání ani česání. Odpustí malé prohřešky ve výchově svého majitele. Velmi dobře se snáší s ostatními psy a má rád děti. Potřebuje blízkost svého pána a pohyb.

Naše zkušenosti s Entlebuchem

Vlastnosti entlebuchského salašnického psa uvedené v odstavci Základní charakteristika budeme komentovat a ilustrovat vlastními zkušenostmi, obrázky a videi.

Vzhledem k tomu, že je menšího vzrůstu a navíc má velmi přátelský výraz, lze ho vzít kamkoli s sebou, ať již se jedná o restauraci, ubytování, či jiné místo s větší koncentrací lidí, kde se lidé jeho přítomností necítí omezeni, spíše je jim milá. Před entlebuchem jsme měli velkého psa - hovawarta, s nímž bylo získání "propustky" do některých zařízení složitější a cizí lidé se drželi v uctivé vzdálenosti, i když ležel klidně pod stolem. Entlebuchský salašnický pes je díky své velikosti i povahovým vlastnostem vhodným společníkem i pro děti. Má velkou sílu, je velmi temperamentní, rychlý, sebejistý a nebojácný, takže je důstojným partnerem i pro "chlapské" divočejší hry.

Má rád výlety, dobře snáší cestu autem i jinými dopravními prostředky, v jakémkoli terénu je velmi obratný. Neustále hlídá a shání dohromady svoji smečku, takže se od ní příliš nevzdaluje. Nemá lovecké sklony, v lese ho spíš než honění zvěře zajímají klacky (čím větší, tím lepší), které si nosí, ale zde je třeba ho pečlivě hlídat, aby nedošlo ke zranění. Vzhledem k jeho povaze a silné vazbě na lidi u něho lze poměrně snadno dosáhnout spolehlivého přivolání, proto i procházky po lese a kdekoli, kde je hodně podnětů k pronásledování, jsou s ním příjemné. Jako doma se cítí ve své původní domovině, v kraji hor, pastvin a salaší. Při výletu na hory trpělivě počká na návrat lyžařů a svoji horskou procházku. Většinou velmi rád plave, nevadí mu ani mořské vlny nebo divoké horské bystřiny.

Je dobromyslný a přátelský, kromě vlastní rodiny miluje návštěvy a společnost. Jeho lákání ke hře neodolá žádná generace. Když si se všemi řádně zadivočí a pomazlí se, spokojeně usne ve středu dění. Entlebuchský salašnický pes je opravdu pes pro radost celé rodiny i přátel.

Nemá tendenci utíkat a toulat se, drží se v blízkosti stavení i v případě, že pozemek není oplocen. Pokud ale vyhodnotí nějakou situaci jako skutečné nebezpečí, umí být velmi hlasitý a vytrvalý. Dokáže hlídat určené předměty, velmi rád a ostražitě střeží zejména malé členy své smečky.

Je veselý a učenlivý. S radostným "úsměvem" očekává jakoukoli akci. Nejraději nosí míček nebo provázek, ale s velkou chutí a velmi šikovně zvládá i klasický výcvik. Snadno se učí a u zkoušek je schopen dosáhnout vynikajících výsledků. Na cvičáku je třeba počítat s tím, že se velmi těší zejména na aktivity spojené s rychlým pohybem a při čekání ve frontě hlasitě "komentuje", že již by rád přišel na řadu. Pokud se na cvičáku sejde entlebuchů více, je sice vidět, že i tyto projevy patří ke standardu plemene, ale pro ostatní účastníky cvičení nemusí být takový koncert vždy příjemný. Zvládá velmi dobře různé sporty a další aktivity. Vzhledem k jeho tělesné stavbě (robustní tělo a krátké subtilní nohy) je ale třeba omezit vysoké skoky a extrémně dlouhé běhy.

Kratší srst černé barvy s pálením a bílými znaky nevyžaduje koupání ani česání, je bezúdržbová a "samočistící", není nutné jí věnovat péči ani před výstavami. Pokud je entlebuchský salašnický pes dobře živen, jeho srst je krásně lesklá a příjemná na omak. Kdykoli se psi pohybují v prostředí, kde se vyskytují bláto, prach, či jiná špína, některá plemena jsou až do vykoupání špinavá, ale entlebuch má za chvíli sněhobílou náprsenku i tlapky. Jeho srst je velmi hustá, proto je jeho línání poměrně výrazné.

V několika materiálech o entlebuchských salašnických psech jsme se setkali s formulací, že odpustí malé prohřešky ve výchově, ale tato formulace není blíže specifikována. Domníváme se, že je to proto, že entlebuchský salašnický pes má velmi úzký vztah ke svým lidem, je velmi empatický a není agresivní, což usnadňuje jeho výchovu. Pokud majitel ve výchově něco nezvládne, lze u entlebucha zjednat nápravu s ohledem na jeho povahu a velikost i v dospělosti mnohem lépe, než u velkých plemen. Je vhodný i pro začínající chovatele. Dobře se snáší s ostatními psy, při správné socializaci a výchově je nekonfliktní.

Má rád děti a děti mají rády jeho. Vzhledem k jeho velikosti i přátelskému výrazu se ho ani cizí děti nebojí. Jeho hravost a nevyčerpatelná energie zabaví děti všech věkových kategorií. I když je velmi temperamentní a rychlý, v přítomnosti velmi malých dětí se pohybuje opatrně. Stejně jako s dospělými, chce být v úzkém kontaktu i s malým človíčkem a nevadí mu, pokud mu človíček sebere jeho věci nebo vleze do jeho pelíšku.

Potřebuje blízkost svého pána a dostatek kontaktu s ním. Dokáže trpělivě čekat, než se pán vrátí z práce či odjinud, ale pak potřebuje společný program a dostatek pohybu. V příručkách o výchově psů je možné se dočíst, že se psem je třeba chodit na procházky, poněvadž pes se sám neproběhne. Entlebuch se tomuto tvrzení vymyká, protože se docela s chutí a často sám probíhá (nejraději s nějakým předmětem v tlamě). I tak ale potřebuje procházky a další pohybové aktivity - nejen kvůli pohybu, kterého potřebuje opravdu hodně, ale i kvůli kontaktu se svými lidmi. Ideální jsou pro něho činnosti, které mu kromě těla zaměstnají i hlavu. My děláme se svými entlebuchy treibball, který jim zaměstná tělo i hlavu, a navíc jim připomíná jejich původní práci s dobytkem. Entlebuchský salašnický pes rozhodně není vhodný pro lidi, kteří odjíždějí do práce brzy ráno, vrací se pozdě večer a nemají rádi pohyb.

Standard plemene a další informace

Podrobné informace o standardu plemene, historii plemene a jeho povahových vlastnostech a uplatnění jsou k dispozici na stránkách Českého klubu švýcarských salašnických psů.

© Stoklasovi, 2012